Hodnotit / sdílet na:

Laryngitida - zánět hrtanu (chybně psáno Laringitida)

Jde o vážnou infekci bakteriálního či virového původu, při které dochází k zánětu hrtanu. Někdy však mezi příčiny vzniku onemocnění mohou patřit i vlivy tepelné alergie nebo inhalace chemických látek. Zvýšený výskyt onemocnění laryngitidou je zaznamenán v podzimních a zimních měsících. Každé podezření na laryngitidu vyžaduje včasné odborné posouzení lékařem.

Čím je dítě mladší, tím závažnější může být průběh onemocnění, nejzávažnější je u dětí do tří let. Jde zejména o děti ve věku kolem šestého měsíce, kdy ztrácí protilátky od matky a jejich tělo si začíná budovat obranyschopnost organismu samo. Při opakovaných zánětech horních cest dýchacích, kdy dítě onemocní více než šestkrát do roka nebo u dítěte dojde během 3 - 4 měsíců ke 3 - 4 recidivám, je vhodné požádat lékaře o imunologické vyšetření a dle výsledků zahájit odpovídající léčbu.

Snížená imunita často vede ke zvýšené náchylnosti k infekcím(onemocnění horních, ale i dolních cest dýchacích, chronické rýmy, opakované záněty středního ucha a vedlejších dutin nosních, záněty hrtanu, ...), ale také ke zvýšené náchylnosti k alergiím, nádorovým chorobám či chorobám autoimunitním, kdy se v organismu tvoří protilátky proti vlastním tkáním organismu.


Laryngitidu z hlediska průběhu dělíme na:


- Akutní laryngitidu


Akutní laryngitida představuje zánětlivé onemocnění hrtanu, hlasivek či oblasti pod hlasivkami.

Rozlišujeme:

  • Akutní subglotickou laryngitidu - postihuje nejčastěji děti ve věku 6 měsíců - 3 roky.
  • Supraglotickou laryngitidu (epiglotitida - akutní zánět příklopky) - postihuje zejména děti předškolního věku 3 - 6 let.
  • Prostou akutní laryngitidu (zánět hlasivek) může se objevit i kdykoliv v dospělosti.

K rozvoji příznaků akutní subglotické laryngitidy dochází převážně v noci (přibližně kolem půlnoci), aniž by jakékoliv známky nemoci byly přítomny před usnutím. Typické je dušení dítěte se slyšitelným pískotem při nádechu a zatahováním jamky pod ohryzkem.

Stav je dále provázen rýmou, štěkavým kašlem, zvýšenou teplotou. Je-li zúžení hrtanu výrazné, začne se projevovat nedostatečné okysličení tkání, na rtech a ušních boltcích je patrné promodrávání. Při uvedených příznacích je vždy nutné přivolat záchrannou službu. Převoz do nemocnice by měl být proveden sanitním vozem za doprovodu lékaře!

Jde-li o pacienta ve věku kolem 6 let a příznaky jsou obdobné jako u subglotické laryngitidy, jde o epiglotitidu. Ta se rozvíjí velmi rychle, v řádu několika desítek minut, dítě nekašle, má však horečku (nad 39 °C), není schopné polykat sliny. Jedná se o stav přímo ohrožující život. Ihned voláme záchrannou službu, dítě musí zachovat polohu vsedě, kterou samo vyhledává! Dítě necháme dýchat studený až ledový vzduch (v zimě otevřené okno, v létě otevřená lednička a mraznička). Sami do nemocnice netransportujeme, nutný je převoz sanitním vozem za doprovodu lékaře!

- Chronickou laryngitidu


Chronická laryngitida vzniká na podkladě vleklých zánětů různých částí dýchacích cest, dlouhodobým přetěžováním hlasivek (zpěváci) nebo vystavováním dýchacích cest nepříznivým fyzikálním a chemickým podnětům (kouření, pobyt v suchém, horkém a prašném prostředí, inhalace jedovatých par).

Příčinou zde může být i alergie. Mezi příznaky chronické laryngitidy patří dlouhodobý chrapot, změny "posazení" hlasu během dne, pocit sucha v krku, pocit cizího tělesa a škrábání v krku a v oblasti hrtanu, nucení ke kašli.


K hlavním příznakům laryngitidy patří:


  • oslabení schopnosti dýchat a vydechnout (hvízdavé, sípavé dýchání)
  • teplota mírně zvýšena, většinou kolem 38 stupňů Celsia nebo naopak horečka přes 39 stupňů Celsia
  • dráždivý (štěkavý) kašel
  • rty a uši bývají často nafialovělé
  • bolest hrtanu
  • chrapot či ztráta hlasu


Jak předcházet laryngitidě:


Vystříhat se nadměrnému teplu a suchu v bytě (používat zvlhčovače vzduchu nebo odpařovače, které lze umístit přímo na radiátory topení, často větrat, snížit pokojovou teplotu, v noci spát v chladné, dobře větrané místnosti).

Vyhýbat se zakouřenému a jinak znečištěnému prostředí, které dráždí dýchací cesty a snižuje jejich samočisticí schopnost.

Posilovat fyzickou kondici (otužování vzduchem či vodou, častý pohyb na zdravém vzduchu, pravidelný pohyb a sportovní aktivity).

Zajistit hlavně v podzimních a zimních měsících dostatečný přísun vitamínů a minerálů, a to jak pomocí ovoce a zeleniny, tak i potravinovými doplňky.

V mrazivém počasí se doporučuje vyhnout se dýchání ústy, snažit se dýchat přes límec kabátu či šálu (ohřívání vzduchu), prospěšné je vydatné pití teplých nápojů.


Léčba laryngitidy


Léčba se odvíjí od příčiny vzniku zánětu hrtanu, léčebný postup u hnisavých laryngitid určuje obvykle lékař ORL na základě laryngoskopického vyšetření. Podávají se léky tlumící suchý kašel a v dalším stádiu rozpouštějící hlen a usnadňující jeho vykašlávání. Stav se upraví přibližně do jednoho týdne. Antibiotika se předepisují jen výjimečně.

Mezi nejdůležitější první pomoc, kterou můžete aplikovat i sami doma, patří studený vzduch, který potřebuje dítě vdechovat, aby došlo ke snížení otoku hrtanu. I v zimním období je nutné dítě pořádně zabalit do přikrývky, otevřít dokořán okno a pustit do bytu chladný vzduch. U malých dětí může jít v případě onemocnění laryngitidou i o život, proto se nebojte vzduch pořádně ochladit (lednička, mraznička)i za cenu, že by mohlo dítě lehce prochladnout. Dalším krokem je pak neprodlené přivolání lékaře. V případě, že by došlo u dítěte před příjezdem záchranné služby dokonce k zástavě dýchání, je nutné okamžitě zahájit umělé dýchání.


Další podpůrná opatření při léčbě laryngitidy:


  • dodržovat klid na lůžku
  • nepřetěžovat hlasivky - snažit se nemluvit na hlas, nezpívat, nekřičet
  • dodržovat dostatečný příjem tekutin
  • nekouřit, neužívat drogy a alkohol
  • lázeňská léčba či pobyt u moře