Zánět tenkého střeva - dysbióza (narušení poměru mikroorganismů)

Tenké střevo je nejdůležitější část trávicí trubice, do které putuje žaludkem rozložená potrava přes vrátník. Je umístěno mezi žaludkem a tlustým střevem. V tenkém střevě potrava zůstává po určitou dobu, přičemž dochází k jejímu rozložení na vyživující esenci potřebnou pro život organismu.

Tenké střevo má 3 části, které na sebe plynule navazují:

• dvanáctník (duodenum)
• lačník (jejunum)
• kyčelník (ileum)

Celková délka tenkého střeva je individuální, pohybuje se okolo 3-5 m, průměr je 2,5-3,5 cm. Sliznice tenkého střeva vytváří velké množství řas a klků, pomocí nichž se zvětšuje funkční plocha sliznice. Odhaduje se, že vstřebávací povrch tenkého střeva se takto zvětší na více než 50 m2.

Tenké střevo je považováno právem za nejdůležitější imunitní orgán těla. Ve stěně tenkého střeva je nakupena mízní tkáň v asi 5 cm dlouhých vyvýšených ploškách, která je odpovědná za naši imunitu.

K narušení imunity dochází např. alergeny v potravě (bílkovina kravského mléka, atd.). Tenké střevo osídlí mikroorganismy, které zde za normálních okolností nejsou, čímž vznikne zánět sliznice tenkého střeva.

Při rozsáhlém zánětu začne střevní sliznice propouštět do těla látky, které za normálních okolností zdravou sliznicí neprojdou. Přenos těchto látek se děje prostřednictvím mízních cév střevní stěny. Mízní cévy jsou v 80% umístěny v břiše a ve střevech, při zánětlivé reakci dochází ke zhoršení jejich průtoku, čímž se zatěžuje celý mízní systém, včetně mízních cév a uzlin hlavy.

Asi 5% hmotnosti dospělého člověka tvoří jeho vlastní mikroorganismy. S některými se již narodíme, další naše tělo postupně osídlují. Tyto organismy v naprosté většině s naším tělem spolupracují.

V zažívacím traktu jsou mikroorganismy přítomny v tlustém střevě. Pokud však dojde k narušení jejich poměru nebo dojde k zánětu sliznice tenkého střeva, pronikají patogenní mikroorganismy (včetně hnilobných látek a plísní) celým tenkým střevem postupně až do žaludku.

Dysbióza (narušení poměru mikroorganismů) má značný vliv na celý organismus. Zatíženy jsou především játra a následkem těchto nepoměrů přestanou správně fungovat i slinivka, žlučník a žaludek. Přidruží se potíže, jako je migréna, chronické onemocnění ledvin a podobně.

V zažívacím traktu se dysbióza projevuje:

• pocity plnosti, nadýmáním
• bolestmi v břiše
• pocity na zvracení
• narušení pravidelnosti stolice (řídká stolice, průjmy nebo naopak zácpa)

Na vzniku dysbiózy se z velké části (zvláště u dětí) podílí nepřiměřené užívání antibiotik. Každé podání antibiotik naruší harmonické soužití mikroorganizmů na všech sliznicích. Antibiotikum některým mikrobům neublíží, ty se naopak přemnoží a získají převahu nad ostatními kmeny mikrobů, začnou tělu škodit (to platí hlavně pro plísně).